Přeskočit na hlavní obsah

Devatero pro oblékání dětí, aby jim nebylo teplo ani zima

Během dubna a května se počasí skutečně hodně měnilo. Chvíli sluníčko, chvíli vítr, pak se zatáhlo a to všechno během jedné hodiny. Alespoň tedy v Praze. V jednu chvíli jsem si libovala, že sukně byla dobrá volba, za pět minut jsem si říkala, že jsem to možná přehnala, takové teplo ještě není. A co moje holčičky? 
Hlavně u tříleté Svišťulky jsem si nebyla jistá. Nechtěla jsem, aby se potila, ale ani aby mi nastydla. To samé platí samozřejmě pro Malenku v kočárku, ale v korbě je snad teplota stálejší (doufám). Když jsem se potkala s Janou Vostrou z Mamaji a postěžovala si na počasí, probíraly jsme to kolem a kolem a mně z toho vyšlo následující devatero, jak dítě oblékat. Ráda bych se s vámi o něj podělila.
Přesně tyto návleky babylegs jsem pořídila Malence.
A stejně jako na fotce vypadají i ve skutečnosti kouzelně.
1) Důležité je, kam jdete a co budete s dítětem dělat. Ven nebo někam do interiéru? Budete venku jen chvilku? Zní to banálně, ale jak mi vysvětlili například ve školce, někteří rodiče nedávají dětem v zimě do mateřinky ani rukavice, protože je vozí autem. Zapomínají na to, že chodí na procházky.
2) Mějte s sebou záložní vrstvy, kdybyste změnili plány. I když počítáte jen s přechodem z auta do obchodu, dítě může zahlédnout houpačku... a dál to určitě znáte. Nejchoulostivější jsou děti právě při změně prostředí a teplot. Záložní oblečení se hodí i v případě nehody - ať už té blátivé, nebo nočníkové.

3) Vsaďte na více lehkých nebo funkčních vrstev. Dítě můžete lépe svlékat a oblékat. 

4) Když se dítě potí, zkuste funkční oblečení (o něm podrobněji až příště). Vy byste také nechtěli ležet v kočáře v mokrém tričku pod dekou, když je venku zima, nebo se v létě potit v autosedačce.
5) V horkých dnech není vhodné, aby dítě chodilo dlouhodobě nahé. Rychleji tak přichází o vodu, a pokud rodiče nehlídají, kolik toho vypilo, může být dehydratované. Volte lehké materiály a dlouhý rukáv.


A když je potřeba dáváme babylegs i na ruce.
6) V chladnějších dnech to nepřehánějte. Zásadu, že dítě má mít o jednu vrstvu navíc než dospělý, nelze brát doslova pokaždé. Záleží, o jaké vrstvy jde. 
7) Nezapomínejte, že když fouká studený vítr, je pocitová teplota nižší než ta na teploměru. Naopak to pak platí, když svítí slunce.
8) Dejte si pozor na golfky. Dítě je přikryté dekou, ale pod zády mu zůstane jen tenká látka. Nebo se může stát, že se dítěti vyhrnou kalhoty a rodič si toho pod dekou nevšimne. V obou případech dítě snadno nastydne. První případ řeší například speciální kožešinové vložky, druhý pak punčochy nebo návleky (třeba právě babylegs).

9) Pamatujte na čepici. V zimě prý nejvíce tepla uniká odkrytou hlavou. V létě se pak snáze vyvarujete nevolnosti z horka.

Máte vlastní zásadu, které se držíte? Podělíte se o ni se mnou?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hledala lepší pleny pro syna a našla způsob, jak podnikat

Už tři roky tu píšu o látkových plenách, ale ještě jsem nenapsala, jak jsem se k nim dostala. Bylo to asi rok před narozením Svišťulky, kdy jsem potkala Kateřinu Borunskou. Setkaly jsme se pracovně na veletrhu Pro dítě a ona mi ukázala moderní látkové pleny. Koukala jsem na ni jako husa do flašky. Někdo prodává a šije látkové pleny? Dneska? Po půl hodině, kdy mi je ukazovala a vyprávěla o nich, jsem pochopila, že o tomhle tématu si ráda něco napíšu (netušila jsem, že toho bude tolik a tak dlouho, původně to měl být jen jeden rozhovor). Od té doby jsme se potkávaly čím dál tím častěji, a když jsem otěhotněla, látkování pro mě bylo už samozřejmostí. O čem všem jsme poprvé mluvily? O plenách a o tom, jak se k nim dostala ona. Kateřina má dva syny . Prvorozenému nevyhovovaly jednorázové pleny, a tak začala hledat alternativu. Navíc myslela na ekologii. Prát a žehlit klasické čtvercovky se jí nechtělo. V Anglii objevila Pop-inky, které vyzkoušela, doporučila kamarádkám a pak zač...

Mateřské dostihy

S bývalou spolužačkou Danielou si pravidelně vyměňujeme fotografie dětí. Neviděly jsme se čtyři roky, bydlí na druhé straně republiky, ale v kontaktu jsme. V poslední době se to ovšem nějak zvrhlo. Daniela pošle vždy několik záběrů svého syna, který je o tři čtvrtě roku mladší než naše svišťulka, a připisuje výšku a váhu, kolik toho sní a co už umí. Chlubí se jako každá hrdá máma. Přivedla na svět přece skvělé dítko! Každá to ale děláme trochu jinak. Můžu se nervovat s váhou, nebo se smířit s tím, že jídlo není její priorita Asi všechny rády zdůrazňujeme, v čem náš drobek vyniká. Nikdy jsem nepočítala, kolik toho svišťulka sní, protože toho bylo vždycky málo, ani váhu zase tak nesleduju, naše dítě je hubené jako lunt. Vím, že roste a přibírá relativně přiměřeně, a to mi asi stačí. Kdybych ji neustále vážila a porovnávala s tabulkami, za chvíli bych se zbláznila. „Pro vaše dítě nebude asi jídlo nikdy priorita,“ krčí rameny pediatrička. První rok ...

O tulení, které jsem si užívala, a navíc pomáhalo

Pro novorozeně je to velká změna. Bylo dlouho v bříšku, pořád u maminky a slyšelo tlukot jejího srdce. Po porodu má najednou někde ležet samo. Chce k mámě. Nošení v nosítku či šátku je způsob, jak mu to dopřát a zároveň si nestrhnout záda. Tak nošení chápu já. Nechci tu probírat to, jestli je nošení zdravé pro kyčle a páteř, ani porovnávat názory různých odborníků. Co vím s jistotou, že moje děti přestávaly při nošení plakat, když je bolely zuby nebo bříško. Neumím si představit, jak jinak bychom ty prochozené noci zvládli. Kojíme kdekoli a diskrétně Také mě Caboo, náš předvázaný šátek, nebo Manduca, nosítko, které jsme vybrali, několikrát zachránila při kojení. S nimi se dá kojit za jízdy v autobuse, ve frontě u pokladen nebo během divadelního představení staršího dítěte. Je to diskrétní. Pokud se hladovec neprozradí hlasitým mlaskáním, tak si lidé kolem nemusí vůbec všimnout. Dítě vám v tu chvíli neřve hlady, nemusíte vystoupit z aut...