Už tři roky tu píšu o látkových plenách, ale ještě jsem nenapsala, jak jsem se k nim dostala. Bylo to asi rok před narozením Svišťulky, kdy jsem potkala Kateřinu Borunskou. Setkaly jsme se pracovně na veletrhu Pro dítě a ona mi ukázala moderní látkové pleny.
Koukala jsem na ni jako husa do flašky. Někdo prodává a šije látkové pleny? Dneska? Po půl hodině, kdy mi je ukazovala a vyprávěla o nich, jsem pochopila, že o tomhle tématu si ráda něco napíšu (netušila jsem, že toho bude tolik a tak dlouho, původně to měl být jen jeden rozhovor). Od té doby jsme se potkávaly čím dál tím častěji, a když jsem otěhotněla, látkování pro mě bylo už samozřejmostí. O čem všem jsme poprvé mluvily? O plenách a o tom, jak se k nim dostala ona.
Kateřina má dva syny. Prvorozenému nevyhovovaly jednorázové pleny, a tak
začala hledat alternativu. Navíc myslela na ekologii. Prát a žehlit klasické čtvercovky se jí nechtělo.
V Anglii objevila Pop-inky, které vyzkoušela, doporučila
kamarádkám a pak začala dovážet ve velkém. Tak odstartovala své podnikání s Mamajou.
Na mateřské se
nudila, potřebovala dělat ještě něco svého. Chyběla jí práce. Nejprve se částečně vrátila do
zaměstnání, pak začala podnikat.
Na
začátku neměla vůbec žádnou představu, jaké to bude. „Nejtěžší bylo rozhodnout
se, jestli do toho vážně půjdu, jestli podnikání věnovat čas a energii. A potom
to byly finance – začínali jsme od absolutní nuly. Rozhodně jsem ale nepřemýšlela
měsíce. V podstatě jsem se do toho bezhlavě
vrhla a pak vše řešila za pochodu. Roli hrálo i to, že jsem věděla, že manžel
vydělává a o hladu nezůstaneme,“ popisuje Kateřina.
Pokračovat v podnikání, nebo zpět do zaměstnání?
Po dvou letech se musela rozhodnut: zůstat u
podnikání, nebo se vrátit do zaměstnání? Přemýšlela o penězích, možnosti budovat si něco svého, časové
flexibilitě. Zjistila, že bude velmi obtížné věnovat se předchozí práci
s dětmi tak jako před mateřskou. Hodně cestovala, trávila několik dní i celé
týdny mimo domov. Navíc problematika látkových plen ji zaujala, bylo to něco
úplně nového a našla u nich prostor se realizovat.
Podnikání
vyžaduje hodně času a energie. Sice je flexibilnější, ale pro mámu na mateřské
není snadné. „Bylo to náročné, ale mám úžasného manžela. Začínali jsme doma
v obýváku, od malička se zapojoval i syn. Nejdříve jako model na
prezentacích. Zákazníci věřili produktu víc, když viděli, jak je spokojený. Následně
nám pomáhal balit balíky, sem tam do nich přihodil autíčko či nějaký svůj
obrázek, případně pro obveselení zákazníků vyměnil zboží. U druhého syna, kdy
objem práce narostl, bylo vše komplikovanější, ale byl velmi chápavý. Poctivě spal, hodně se kojil a nevyžadoval žádnou
extrémní péči. Následně jsme si najali chůvu na výpomoc a zaměstnali prvního
zaměstnance, tak jsem se mohla věnovat nejen práci, ale i rodině.“
Teď jí firma už nebere tolik času jako během prvního roku. To neustále přemítala, zda by neměla se svými dětmi trávit čtyřiadvacet hodin denně. „Ale myslím si, že matka musí být spokojená, aby bylo spokojené dítě.“
Komentáře
Okomentovat