Tisíc podob život mívá

… kdo ho chce znát, ať se dívá, zpívalo se ve znělce francouzského kresleného seriálu Byl jednou jeden život. Vzpomínáte si na něj? Já ho v dětství milovala. Postupně se pro mě tahle slova stala tak trochu životním heslem. 

Tisíc podob má i mateřství. Občas člověk potká matky, které mají stejné názory, občas je překvapený, jak jinak se dá vychovávat dítě. Ale tím nechci říct, že já to dělám zaručeně správně J

Začala jsem chodit cvičit – jednou týdně cvičí malá, jednou já. A v šatnách se toho děje docela dost po obou lekcích. Když se člověk zaposlouchá, zjistí, jak to mají jiné matky. 

Kojila jsem. Malá právě podala úžasný výkon a svou velkou porci mléka si skutečně zasloužila. Pozorovala jsem její nadouvající se tvářičky a říkala si už asi po stopadesáté, že krásnější pohled neexistuje.

Kde dávají slevu?

„To já už měla zjištěné dávno. Prostě jsem si nechala předepsat prášky od gynekologa a mlíko si zastavila,“ poučovala hlasitě rozložitá matka šestiměsíčního chlapečka drobnější maminku pětiměsíčního raubíře.

„Prášky? No, nevím.“

„To je nejjednodušší. Teď je na Nutrilonu mnohem spokojenější. A já vím, kde ho mají nejlevnější. Našla jsem teď akci. Je to SKORO zadarmo. Tuhle jsem se převlékala a malý se úplně otřásal odporem, když viděl moje prsa. Pamatuje si, že z nich teklo to hnusný mlíko, co mu nechutnalo.“

Obě matky se zasmály a začaly dlouze diskutovat o slevách na umělá mléka, příkrmy a jednorázové pleny. 

Já to mám jinak

Ty dvě začaly přebalovat a rozložitá matka se zase pustila do vyprávění. „Včera mi volal strejda. Sestřenka je strašná ekoložka a má látkový pleny. Dítě jí vůbec nespí. Za noc přebaluje i třikrát. Vstává k němu a taky ho kojí. Tak se strejda ptal, co s tím, když u nich mrňous nespí. Říkám mu, kupte pořádný pleny, normální jednorázovky podle váhy, před spaním ho musíš pořádně nafutrovat z flašky Nutrilonem a bude spát celou noc. Udělal to a spalo. Aby to nezjistila, tak její odstříkaný mlíko vylil,“ smála se.

U pultu se uvolnilo místo. Vzala jsem malou a rozbalila. Sundala jí Pop-inku a párkrát s ní zamávala ve vzduchu, aby si toho rozložitá matka všimla. „Chutnalo ti mlíčko od mámy?“ mrkla jsem na svou holčičku. „Tak dáme čistou plínku a půjdeš spinkat, ju? Hezky si dáchneš po té baště. Nojo, krásný zadeček máš, hezky ho zabalíme do látky, místo plastu…“

Rozložitá matka se na mě vztekle podívala. Bylo to dětinské, ale nevydržela jsem, přiznávám. Pokukovala po mně a dál vypočítávala směrem k drobnější mamince nevýhody látkových plen.

Neexistuje univerzální recept

Nešlo mi to dlouho z hlavy. Pro mě je naprosto přirozené kojit. Nikdy mě nenapadlo, že by to mohlo být jinak. Od malička mi máma vyprávěla, jak důležité bylo, že mě kojila. Vlastně i na mých státnicích má prý svůj velký podíl, smála se, když jsem jí ukazovala diplom. Díky jejímu mateřskému mléku se mi rozvinul mozek. 

Začala jsem se vyptávat známých, kamarádek a příbuzných. Ty dvě, co jsem potkala, nejsou zase tak výjimečné. V mém okolí je to tak půl na půl a nikde úplně stejně. Každá máma vybírá podle svého nejlepšího svědomí, každá volí jinak, protože děti jsou jiné. I ta rozložitá matka věřila, že pro svého chlapečka dělá to nejlepší. Snad to tedy byly ty důvody, které ji vedly k zastavení mléka. Vadí mi ale, že ona nerespektuje, když si někdo jiný vybere jinak. Zajímalo by mě, jaké vztahy má se svou sestřenicí. 

Tisíc podob život a mateřství mívá…