Přeskočit na hlavní obsah

10 největších hloupostí o kojení

Zase kojím a zase o kojení přemýšlím. Zase se na mě hrnou nejrůznější doporučení a rady. Rozhodla jsem se sepsat ty nejbizarnější. 

Některé se ke mně dostaly už v době, když jsem kojila první dceru, takže si už bohužel nepamatuju, kde jsem je četla. Na šílenosti jim to neubírá, ale nejsem schopná uvést jejich autora, a doložit tak, že jsem je fakt četla! Ano, až tak jsou některé šílené.

1) Prso je třeba propíchnout, aby mléko teklo
Nevím, v které knize jsem četla o ženě, která se bála kojit z tohoto důvodu, ale vím, že to byla americká publikace a že jsem si říkala, že v Čechách by se to snad nestalo. Ale kdo ví?

2) Mám si před kojením dezinfikovat prsa?
Ležela jsem v porodnici s první dcerou a paní na vedlejší posteli se skutečně zeptala sestry, jestli je třeba si prsa nějak před kojením umývat či dezinfikovat. Ráda bych dodala, že skutečně chtěla kojit a ptala se proto, aby jí to šlo. Občas mám pocit, že si komplikujeme jednoduché a přirozené věci strachem z bakterií.

3) Krmte dítě v postýlce, bude tam lépe spát
Svišťulka nechtěla spát v postýlce a v jednom časopise jsem četla, že dětem pomůže, když je v postýlce krmíte. Redaktorka asi automaticky počítala s lahví. Protože prso skrz šprincle prostrkovat nebudu. A ani u postýlky se zvedací postranicí jsem nebyla o moc úspěšnější, když jsem kojila vleže. Nějak jsme se nesrovnaly.

4) Dítě se nesmí kojit ani v autě na parkovišti
Šťastný výraz po kojení
Zpět k americké knize o kojení. Prý jednu kojící matku chtěla ostraha vykázat z parkoviště nákupního střediska. Dovolila si kojit ve vlastním autě. Ale to u nás také nehrozí, u nás se s kojením naštěstí počítá. Tedy alespoň v Praze to tak v nákupních centrech je. Například na Černém mostě nebo v IKEA mají skvělé zázemí pro maminky.

5) První narozeniny a šmitec
Jak dlouho kojit? Toť otázka. Mnohokrát jsem slyšela, že stačí do půl roku. Přijde mi to zoufale málo. Neumím si představit, že bych tak brzy přišla o ten neskutečně intimní pocit při kojení. A to i přesto, že moje holčičky mají zuby od třech měsíců a prošly jsme si několika kousacími fázemi. Dalším mezníkem má být údajně jeden rok. Několik maminek mi tuto hranici zdůrazňovalo tak vehementně, že jsme se jedné z nich ptala, zda to myslí vážně. Po narozeninách už ani kapku? No, samozřejmě. Rok je pro ni zásadní hranicí. Ze dne na den se všechno změní? Tyhle uměle vytvořené hranice pro mě nejsou.

6) Čím dřív dítě odstavím, tím méně bude mléko chybět
Prý se má s kojením přestat, dokud si děti kojení nepamatují, protože je to může traumatizovat, nebo se pak nedají odstavit. Tuhle nevyžádanou radu mi dala kamarádčina sestra. Starší dcera si kojení pamatuje a nepřijde mi ani traumatizovaná, ani nebyl problém s odstavením. Sama se postupně vzdala mléka kolem roku a půl.

7) Mléko dětem nechutná
Dvakrát jsem slyšela, že dětem mléko nechutná. Kamarádova žena mi to zarytě tvrdí o svém synovi a má babička to vypráví o mé mámě. Co jsem našla tak to možné je, ale krátkodobě, když sníte potravinu, která změní chuť mléka jako například velká dávka česneku nebo chilli. Ale že by to platilo dlouhodobě? To se mi nechce věřit. To by snad musela být nějaká speciální porucha.

8) Je třeba jíst tučné mléčné výrobky, aby bylo mléko
"Hrozně jsem při kojení přibírala. Musela jsem jíst hodně tučných jogurtů a pít tučné mléko. Jinak jsem malého nedokázala dost nakojit," stěžovala si mi známá. Ale jde jen o její osobní pocit. Při kojení je potřeba pořádně jíst, s dietou dítě nenakojíte, ale nemusí to být ani veletučná strava, ani to neznamená, že musíte denně sníst kilo jogurtu a zapít to mlékem. To mi radil selský rozum a následně mi to potvrdila i dietologická sestra z Thomayerovy nemocnice.

9) Malá prsa - málo mléka, velká prsa - hodně mléka
"Musela jsem přejít na umělé mléko, protože mám malá prsa," stěžovala si mi kamarádka Olivie. Množství mléka s velikostí prsou nesouvisí. Některé kojící polohy jsou možná pro maminky s malými prsy náročnější, ale rozhodně se dá kojit s prsy jakékoli velikosti.

10) Moje dítě se bojí mých velkých prsou
Známá má obrovská prsa. Bolí mě záda, jen ji zahlédnu. Ale že bych se jim bál její syn? :-)



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak naučit dítě chodit na nočník?

Dalo nám to hodně práce! Jaké rady jsem dostala? Co fungovalo a co ne? Jak poznáte, že nastal ten správný čas? Některé dítě - jako sousedovic Anička - je připravené v roce a půl. Jiné - jako naše Svišťulka - teprve ve dvou a půl letech. I kdybych se stavěla na hlavu, nezvládla bych ji to naučit tak brzy jako sousedka. A tak mi nezbývalo nic jiného, než si opakovat, že se dítě má začít učit, když je připravené ono, ne já. Beco, ekologický nočník Obecně se tvrdí, že dítě je připraveno učit se chodit na nočník, když umí chodit, dojde k němu samo a stáhne si kalhoty. Dále si musí uvědomit, že močí, a to, že je mokrá plena. Pokud mu vadí, že plenu má, že je pokakané nebo počůrané, snáz mu vysvětlíte, proč na nočník chodit.  Na učení potřebujete čas a klid. Jak začít? Kupte nočník . Nějaký, který se bude dítěti líbit. Musí ho mít rádo. Ujistěte se, že se mu bude trůnit pohodlně, že je stabilní (není nic horšího než upadnout v tak důležitý moment). Promluvte si s dítětem ,

Kolik stojí látkování?

Když začínáte s látkováním, musíte koupit plenkovou výbavičku a to není levná záležitost. Samozřejmě záleží na tom, jestli vám někdo může něco půjčit, jestli chcete nové, nebo starší pleny, který typ si vyberete, kolik jich chcete. Jestli, když už látkujete déle, dokážete odolat novým krásným vzorům, nebo stále něco přikupujete.  Zatím těmhle Ella's house odolávám :-) Uvidíme, jak dlouho to ještě zvládnu Každá maminka, tak zaplatí za látkové pleny jinou částku. I průběžné náklady se liší, voda je v různých městech různě drahá, u elektřiny záleží na dodavateli. A ještě větší rozdíly jsou v cenách prášků a dalších přípravků . Proto není vůbec snadné spočítat, na kolik to zhruba obecně vyjde. Porovnání s jednorázovkami je ještě těžší. Ceny papírových plen se také hodně liší - různé typy, různé značky, slevové akce... A aby to bylo ještě komplikovanější, každá přebalujeme různě často . Moje maminka například přebaluje v jednom kuse. Naučila se to kdysi se mnou. Řvala jse

Holky nemůžou čůrat vestoje

To prostě nejde. Holky čůrají jedině vsedě. Tuhle starověkou pravdu mi maminka předala už kdysi dávno a já si myslela, že ji úplně stejně předám svojí holčičce. Ale ono to asi nepůjde. Na jednom slevovém portálu jsem kdysi našla speciální trychtýř , díky kterému mohou ženy čůrat vestoje. V reklamním textu psali cosi o osvobození žen. Muži to mají snazší. Stačí jim najít zeď, plot, strom, ale my holky… Rozklikla jsem odkaz, chtěla jsem ten zázrak vidět. Jak můžou holky čůrat vestoje? A nefascinovalo to jen mě. Viewegh se nad tímhle vynálezem (nezkoušela jsem ho a ani nedržela v ruce, takže si jeho funkčnost netroufám posuzovat) pohoršuje ve svém románu Biomanželka . Když nechám stranou tenhle a možná i další jemu podobné aparáty, neumím si představit, že by to šlo. Moje holčička mě ale velice rychle přesvědčila o opaku. Nejde, nesmíš, nedělej Počítali jste někdy, kolikrát za den řeknete svým dětem, že něco nejde? Svišťulka se snaží postavit pod stolem a já jí vysvětluju