Přeskočit na hlavní obsah

Skleněná, nebo plastová láhev?

Také nejste fanoušky plastových lahví? Napijete se džusu, ale cítíte kávu, která byla v láhvi o den dříve. Špatně se udržují čisté a to nemluvím o složení plastů. Jsou skutečně zdravotně neškodné?

U mě vyhrálo nad plastem sklo. Denně mě štvalo drhnutí plastů a zápach těchto lahví. Pořád mi nepřišly čisté. Našla jsem skleněné láhve potažené silikonem, takže se jen tak nerozbijí. Pravda, jsou těžší než ty plastové, ale stojí mi to za to. Proč?

1) Sklo nemění chuť
Když jíte jídlo z plastové dózy nebo pijete z plastové láhve, můžete cítit chuť plastu. Vybavujete si ji? Nic příjemného. Sklo chuť jídla ani pití neovlivňuje. Patří mezi inertní materiály, tedy takové, které nereagují s žádnými látkami, proto se používá v laboratořích. Je netečné, nejedovaté a neškodné.

2) Voda voní jako voda
Jednou čaj, podruhé kávu, pak vodu nebo limonádu. Pokaždé máme chuť na něco jiného a nápoj si chceme vychutnat včetně jeho vůně. Plast pachy nasává, a i když myjete láhev pravidelně, dostat z ní výrazné aroma není vždy snadné. Sklo pachy nepřijímá, a tak tento problém úplně odpadá.

Letní pohoda na zahradě jako z obrázku v časopise. Dopřáli jste si
letos něco podobného?
3) Vydrží jako nové
Sklo jen tak nepoškrábete. Vypadá pořád stejně, drží si svůj tvar i vlastnosti. Samozřejmě se snadněji rozbije než plast, ale i to je v případě lahví na pití a dóz řešitelné - například silikonovým obalem. Čiré sklo se také snáze udržuje čisté, prostě vidíte, jestli je špinavé, nebo ne.

Mám ráda barvy. Pro Malenku jsem vybrala modrou Lifefactory.
4) Mám jistotu, že neobsahuje žádné škodlivé sloučeniny
Při výrobě plastů jsou používány různé propyleny, nejčastěji se mluví o BPA a BPS. Ty mohou významně ovlivnit zdraví dětí i dospělých, mj. vývoj plodu v těhotenství, imunitu nebo tvorbu spermií. Sklo je sklo. Při jeho výrobě žádné škodlivé sloučeniny používány nejsou.

5) Recyklace
Záleží vám na životním prostředí? Sklo je materiál, který lze bez problémů recyklovat.
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hledala lepší pleny pro syna a našla způsob, jak podnikat

Už tři roky tu píšu o látkových plenách, ale ještě jsem nenapsala, jak jsem se k nim dostala. Bylo to asi rok před narozením Svišťulky, kdy jsem potkala Kateřinu Borunskou. Setkaly jsme se pracovně na veletrhu Pro dítě a ona mi ukázala moderní látkové pleny. Koukala jsem na ni jako husa do flašky. Někdo prodává a šije látkové pleny? Dneska? Po půl hodině, kdy mi je ukazovala a vyprávěla o nich, jsem pochopila, že o tomhle tématu si ráda něco napíšu (netušila jsem, že toho bude tolik a tak dlouho, původně to měl být jen jeden rozhovor). Od té doby jsme se potkávaly čím dál tím častěji, a když jsem otěhotněla, látkování pro mě bylo už samozřejmostí. O čem všem jsme poprvé mluvily? O plenách a o tom, jak se k nim dostala ona. Kateřina má dva syny . Prvorozenému nevyhovovaly jednorázové pleny, a tak začala hledat alternativu. Navíc myslela na ekologii. Prát a žehlit klasické čtvercovky se jí nechtělo. V Anglii objevila Pop-inky, které vyzkoušela, doporučila kamarádkám a pak zač...
Okomentovat
Další informace

Mateřské dostihy

S bývalou spolužačkou Danielou si pravidelně vyměňujeme fotografie dětí. Neviděly jsme se čtyři roky, bydlí na druhé straně republiky, ale v kontaktu jsme. V poslední době se to ovšem nějak zvrhlo. Daniela pošle vždy několik záběrů svého syna, který je o tři čtvrtě roku mladší než naše svišťulka, a připisuje výšku a váhu, kolik toho sní a co už umí. Chlubí se jako každá hrdá máma. Přivedla na svět přece skvělé dítko! Každá to ale děláme trochu jinak. Můžu se nervovat s váhou, nebo se smířit s tím, že jídlo není její priorita Asi všechny rády zdůrazňujeme, v čem náš drobek vyniká. Nikdy jsem nepočítala, kolik toho svišťulka sní, protože toho bylo vždycky málo, ani váhu zase tak nesleduju, naše dítě je hubené jako lunt. Vím, že roste a přibírá relativně přiměřeně, a to mi asi stačí. Kdybych ji neustále vážila a porovnávala s tabulkami, za chvíli bych se zbláznila. „Pro vaše dítě nebude asi jídlo nikdy priorita,“ krčí rameny pediatrička. První rok ...
2 komentáře
Další informace

O tulení, které jsem si užívala, a navíc pomáhalo

Pro novorozeně je to velká změna. Bylo dlouho v bříšku, pořád u maminky a slyšelo tlukot jejího srdce. Po porodu má najednou někde ležet samo. Chce k mámě. Nošení v nosítku či šátku je způsob, jak mu to dopřát a zároveň si nestrhnout záda. Tak nošení chápu já. Nechci tu probírat to, jestli je nošení zdravé pro kyčle a páteř, ani porovnávat názory různých odborníků. Co vím s jistotou, že moje děti přestávaly při nošení plakat, když je bolely zuby nebo bříško. Neumím si představit, jak jinak bychom ty prochozené noci zvládli. Kojíme kdekoli a diskrétně Také mě Caboo, náš předvázaný šátek, nebo Manduca, nosítko, které jsme vybrali, několikrát zachránila při kojení. S nimi se dá kojit za jízdy v autobuse, ve frontě u pokladen nebo během divadelního představení staršího dítěte. Je to diskrétní. Pokud se hladovec neprozradí hlasitým mlaskáním, tak si lidé kolem nemusí vůbec všimnout. Dítě vám v tu chvíli neřve hlady, nemusíte vystoupit z aut...
Okomentovat
Další informace