Nočníkové historky

Nechce sedět a nechce. „Hačí, beruško, hačí,“ opakuju do omrzení už několik týdnů a ukazuju na nočník, ale svišťulka na něm vydrží sotva pár vteřin. Je tolik zajímavých věcí, které vsedě neobjeví, tak co by někde dřepěla.

Už jsem z toho začínala být trochu zoufalá. Navíc mi připadalo, že jsem jediná matka na světě, která nedokáže přimět své dítě, aby chvíli posedělo a vyčůralo se do nočníku. Začala jsem pozdě? Něco dělám špatně? Nebo je ještě naopak brzy? Je jí přece jen 16 měsíců… Zpovídala jsem kamarádky se staršími dětmi a ony vyprávěly.

Jana: Udělal přesně to, co já

Lukášek pořád nechtěl chodit na nočník. Googlovala jsem a objevila trik, jak mu to vysvětlit. Prý se to má ukázat na oblíbeném plyšákovi. Vzala jsem hračku, dala jí plenu, kterou jsme společně sundali, a ukázali si, že je suchá. Posadila jsem zvířátko na nočník, nalila pod něj nenápadně vodu z petky, aby syn viděl, že se jeho plyšový mazlíček vyčůral. Společně jsme to pak vylili do záchodu. Lukášek byl nadšený, hned to chtěl taky vyzkoušet. V duchu jsem jásala. Ukázal mi svou suchou plenu, usadil se na nočník a čekal. Po chvilce vstal, nalil do nočníku vodu z petky a šel ji slavnostně vylít do záchodu. Musela jsem ho pochválit, udělal přesně to, co jsem chtěla.

Zkoušíme různé nočníky.  Třeba se jí nesedí
pohodlně. Mně se líbí nejvíc Beco
(sám se rozloží, když ho potom, co už doslouží,
zakopete na zahradě). Uvidíme, jestli bude svišťulka
stejně ekologicky založená jako maminka.

Lucie: Záhon v centru Prahy nenajdu

Náš malý stále nechtěl sedět na nočníku. Nebavilo ho to. Zkusili jsme tedy záložní plán. Tatínek ho začal učit kropit kytičky. To se mu moc líbilo. Vysvětlili jsme si, že do plenky se nečůrá, že už jen na kytičky, do nočníku nebo do záchodu. Druhá a třetí možnost ho ovšem moc nelákaly. U babičky v domku to nebyl problém, ale v našem pražském bytě to bylo horší. Přiběhl ke mně a chtěl čůrat na kytičky. Bydlíme v centru, moc zeleně tam není. Jinam se vyčůrat nechtěl. Nezbylo mi, než sundat z police květináč. Teď už čůrá rád do čehokoli. Nedávno si vytáhl v kuchyni cedník a sundával si kalhoty, že to zkusí i takhle. Naštěstí se mi podařilo vysvětlit mu, že by to proteklo.

Zina: To je nuda, když to nesvítí

Snažila jsem se malého motivovat k tomu, aby seděl na nočníku všelijak. Tleskala jsem mu, chválila ho, četla pohádky. Dokonce jsme koupili hrací nočník, který spustí melodii, když se do něj načůrá. Nezabralo to. Bertík se akorát tak polekal. Pak jsem objevila nálepku My wee friend. Je černá, ale když se dítě vyčůrá, rozsvítí se obrázek. To syna neděsilo jako hudba a začalo ho to bavit. Problém přišel, když jsem chtěla, aby čůral do mísy. „Tam není obrázek,“ protestoval. Nakonec jsme je vylepili i do naší mísy a manžel s Bertíkem začali hrát novou hru, tref samolepku, aby se rozsvítila.

Nikola: Ty můžeš a já ne?

Nina se už skoro odnaučila nosit pleny. Dařilo se nám to. Vysvětlovala jsem jí, že je na ně velká a velké holky je nenosí. Důležitě pokyvovala, ale za pár dní se objevila s mou menstruační vložkou. Držela ji v ruce a ptala se manžela, co to je. Bezelstně jí odpověděl, že je to maminky. Pak šla za mnou: „Jak to, že ty nejsi na pleny veliká?“

Ještě se chystáme vyzkoušet
tréninkové kalhotky Pop-in. 

Anička: Nojo, ty už nemáš pleny

Často cestujeme z východních do jižních Čech. Jsou to dlouhé cesty. Syn už byl bez plen, když jsme takhle jednou jeli a zastavili s manželem na pumpě. Já šla na záchod, on šel a pak jsme chtěli vyjet. Kubík trpělivě čekal, až na něj přijde řada a někdo ho odvede na záchod. Když si všiml, že už se pojede, zoufale se ozval: „Já chci ale taky čůrat.“ V tu chvíli mi to došlo. On už nemá pleny, musím ho vzít na záchod také. Takovou dobu jsem ho to učila a teď bych zapomněla.

Při vyprávění svých kamarádek jsem se uklidnila. Nakonec to půjde. Uvidíme, co bude fungovat u nás. Zatím si opakuju kouzelnou větičku: Každý se nakonec naučil, i naše dítě se naučí.