Od mraženého bujónu k domácímu pleťovému krému

Léto po maturitě jsem se rozhodla naučit se vařit. Chystala jsem se na kolej, tak abych se o sebe uměla postarat. Spočívalo to v tom, že jsem ochutnávala instantní omáčky nebo polévky a zjišťovala, které jsou nejlepší. Vlastně mi nechutnaly žádné, ale ještě trvalo, než mi to došlo.

Časem jsem přišla na to, že i obyčejné špagety s ohřátými rajčaty a postrouhané sýrem jsou jedlejší než francouzské speciality z pytlíku. Takhle to začalo. A než jsme s přítelem kolaudovali byt, dělala jsem pravidelně domácí vývar a mrazila si ho.

„Co to je?“ ukazoval kamarád při oslavě zhnuseně do mrazáku, kde pátral po ledu.

„Něco jako mražený bujón.“

„Cože?“

„Dělám si vývar a mrazím ho. Dávám ho do omáček a do polévky místo kostky.“

Odpovědí mi byl jen vyděšený výraz, za kterým se skrývala otázka: TO JAKO PROČ? No, protože mi to přijde LEPŠÍ, říkala jsem si v duchu. Ale „nahlas“ jsem jen pokrčila rameny.

Z kuchyně do koupelny

Tentýž kamarád se na mě podíval úplně stejně, když jsme teď jeli společně na chatu a já táhla krabici látkových plen pro naši malou. Od kolaudace jsem se stihla za přítele vdát, otěhotnět, porodit holčičku, vyrušit veškeré instantní potraviny z jídelníčku, dělat vlastní jogurty, péct doma chleba, míchat si kořenící směsi, naučit se vyrábět domácí prášek na praní, barvit si vlasy přírodní henou… přijde mi to normální, dělá to hodně lidí, ale když teď čtu svůj seznam, připadám si trochu jako bláznivá hipísačka.

Není toho málo, co musíte převážet, když chcete látkovat
i na dovolené. Otázka zní: stojí vám to za to? Mně ano.

Když jsem kvůli látkovým plenám čelila stejné otázce jako u mraženého bujónu, měla jsem stejnou odpověď. Podle mě je to pro naši malou LEPŠÍ, zdravější, příjemnější, ekologičtější, přirozenější.

(Mimochodem k obědu si na chatě kamarád vařil polévku nikoli z kostky, ale ze zeleniny a masa. Prý  mu to tak víc chutná. Na náš kolaudační rozhovor si už nepamatoval.)

Kam dál?

Před týdnem jsem byla na kurzu výroby domácích krémů – bambucké máslo, oleje, vitamíny, vonné esence. Žádné konzervanty, chemikálie, ani ropné deriváty. Krásně se to poslouchalo, mast se skvěle míchala, úžasně se s ní maže. Jen mě nad rozpuštěným bambuckým máslem napadlo: kde to asi skončí? Začalo to jídlem, pokračovalo věcmi pro naši svišťulku a teď objevuju kosmetiku. Co budu vyrábět za pár let? Nezačnu třeba tkát?

Ať už to bude cokoli, budu si zase myslet, že to je pro mě TAKHLE LEPŠÍ. Asi by bylo pohodlnější kupovat bujónovou kostku, jednorázovky i krémy, ale mě vaření, látkovky i míchání bambuckého másla BAVÍ. A nejspíš i díky tomu na mateřské neblbnu. 

PS: Pokud kupujete Masoxy, ale vyrábíte si vlastní šperky, protože vaření vás nebere, ale náušnice ano, chápu a vítám v klubu: Dělám, co mě baví, a UMÍM SI TO UŽÍT.