Popelka ze mě nebude, ale třeba vyměním televizi za sušák na prádlo

Když mi před porodem dorazily látkové plenky, nadšeně jsem rozervala krabici. Na konci těhotenství jsem se necítila vůbec dobře a tohle bylo jako světlo na konci tunelu. Prohlížela jsem si zkoušecí sady, porovnávala, pročítala návody a představovala si, že mám porod za sebou, zbavila jsem se 20 kg i oteklin a že mám v náručí miminko v barevných plenkách.

Chystala jsem se na zkušební praní. Nejprve bylo třeba vybrat prášek a vyhrály mýdlové ořechy, líbila se mi představa, že peru jako Popelka.

První pokus nevyšel

Vyzkoušela jsem je na čistých plenách, ale až při věšení mi došlo, že to nemá smysl. Takhle nic nepoznám. Druhou pračku jsem naplnila svým a manželovým špinavým oblečením. Vypralo se. Spokojeně jsem čekala, až budou plenky pokakané.

Pak to už bylo ale horší. Nejdřív mi došel voňavý olej, který jsem na radu prodavačky do praní přidávala. Bez něj začaly ořechy zapáchat a prádlo s nimi. Skvrny od hořčicové stolice nemizely, pleny byly čím dál tím flekatější, bílé oblečky mi šedly. Nadšení opadlo. Chtě nechtě jsem se musela pustit do hledání nového prášku.

Óda na žlučové mýdlo

I když jsem se zařekla, že žádné mýdlo strouhat nebudu, abych vyrobila cosi, čemu říkají mýdlový sliz (zní to hrozně), u struhadla a kýblu jsem nakonec skončila. A ono to není tak strašné. Hmota z jádrového mýdla s jelenem nedá moc práce, a když jí říkám jen domácí prášek, dá se to snést.

Nicméně ani vločky nevyperou všechny skvrny. S fleky na plenách bych se asi smířila, jsou od toho, aby na ně svišťulka kakala a čůrala, ale co ty na dětském oblečení, ručnících, koberci, mém oblečení… Jsou jí tři měsíce a už zvládla pokřtít kde co, když ji rozbalím. Takže? Řešení se pro mě jmenuje žlučové mýdlo, a kdybych to uměla, napíšu na něj ódu, oslavnou báseň a přidala bych zřejmě i fanfáry. Úžasné, jak snadné to s ním je. Popisovat dále nebudu, napadají mě jen věty, které jsou jak vystřižené z teleshopingu, ale tentokrát jsou pravdivé. Skvrny jsou pryč, stačí jen potřít a hodit do pračky.

I sušák může konkurovat televizi

Když jsem prala plenky poprvé, seděla bych v koupelně jak u televize, kdybychom měli pračku s předním plněním, do které je vidět. Ale nemáme. Pozorovat jsem nemohla.

Moje plenky se nesmí moc ždímat (jen 800 otáček), takže jsem byla zvědavá, jak budou schnout. Škoda že nemáme vlhkoměr, na kterém by se daly pozorovat hodnoty, říkala jsem si, aniž bych tušila, zda něco takového existuje. (Asi vám už došlo, že jsem na konci těhotenství neměla nic moc na práci a nic moc nemohla. I tohle bylo vzrůšo.)

V březnu nebylo nejtepleji, proto jsem plenkám přitopila a zároveň jsem průběžně v místnosti větrala. (Už jsem se zoufale chtěla o něco či někoho starat.) Ella’s house schnuly rychleji, trvalo to asi den a půl. Svrchní kalhotky potřebovaly cca den, noční varianta pak dva dny. Osmačtyřicet hodin schnuly i Pop-in. Noční vrstva se pere a suší zvlášť, na tu jsem musela čekat asi den.

Oproti tomu klasické čtverce jsem mohla vyždímat pořádně a schnuly bez velkého přitápění odhadem půl dne. Dokonce i přesto, že jsem je nechala na sušáku přeložené, abych ušetřila místo. V horkých letních dnech schnou dokonce do hodiny.

Co jsem zjistila dodatečně

Že plenky schnou čím dál tím lépe. První tři schnutí jsou pomalejší, pak už to je snazší. Teď v červencových parnech mám usušeno nehledě na varianty a značky i za půl dne.

Materiály vnitřních plen trochu zhrubly u Ella’s house i Pop-in, stejně tak čtvercovky. Už to není ta měkoučká látka, kterou se můj bratr zálibně hladil po tváři a ptal se, proč z toho nevyrábí i něco pro dospělé.

Takže?

Je potřeba najít si systém praní, a pokud nechcete doplňovat jednorázovkami, nebo se stresovat, jestli budete mít drobečkovi co dát na zadek i v deštivém počasí, doporučuju koupit víc než dvacet plen. V horkých dnech vystačím bez problémů s 16, ale za chvíli bude podzim. To už sluníčko neukecám, aby s plenkami pomohlo. Mých 26 plen bude akorát.